„Dobrý den, pojďte dál, už na Vás čekám, zaslechnu okamžitě po zaklepání. Nervózně vstoupím a v ruce žmoulám index. Jsem student jedné pražské VŠ a právě mám před sebou asi tu nejhorší zkoušku celého semestru – angličtinu. Zkoušející je velmi zajímavá dáma. Zajisté o mnoho starší než já, ale na svůj věk až překvapivě pohledná. Navíc jí v očích vidím těžko určitelný plamínek, je totiž velmi energická. Téměř automaticky odpovídám na úvodní zdvořilostní fráze, které zatím ještě probíhají česky. To ale trvá jen chvilku a ona okamžitě přechází do angličtiny, zadává mi téma a já mám chvíli na přípravu. Je to zcela zbytečné, ale mám alespoň prostor soustředit se na jiné, zajímavější věci. Mohu si např. dobře prohlédnout žlábek vykukující z jejího výstřihu, a když se otočí, spatřím, na čem sedí, hmmm…. „Ale co to dělám?!“

Musím se vrátit do reality a uvědomit si, kde jsem. Je to velmi obtížné, protože její obličej mně přitahuje snad ještě víc než její postava. Má zářivě rezavé vlasy. Nedokážu posoudit, zda přirozené nebo barvené, ale každopádně kouzelné. Na tváři mně sice příliš nepotěší znatelné vrásky, ale není to zase tak hrozné, umí to totiž maskovat vkusným make-upem. Musím říct, že jsem do této chvíle asi neviděl zajímavější dámu jejího věku. Avšak čas na prohlídku, tedy na přípravu je u konce.

Přepínám tedy svou mysl opět na realitu, ale co, vždyť to je jedno, tohle bude asi dost rychlé. Zahajuji tedy svůj pokus o konverzaci v angličtině, ale moje věty ji doslova šokují. Z výslovnosti jí asi běhá mráz po zádech a moje slovní zásoba napovídá, že jsem se kdysi trápil i s němčinou. Za pět minut toho má dost. Zhluboka se nadechne a odměřeně mi sdělí, že to, co jsem právě řekl, by mi nerozuměl ani překladač Google.

Skloním zdrceně hlavu, což mi ale ani trochu nezakryje výhled na její prsa, která se nemohu přestat tajně sledovat už od začátku. Pohlédnu jí do očí a vysvětluji, že pokud neprojdu, mohu rovnou začít vyplňovat formuláře na pracáku, protože to je můj poslední pokus. „Paní profesorko, já se ale opravdu snažil, a jestli pro to můžu ještě něco udělat…“.

Místo odpovědi zlehka pootevře ústa a našpulí je. V jejích očích to blikne a podívá se mne téměř až mateřsky. Zvedne se z křesílka a ptá se: „Co konkrétně máte na mysli?“ Začínám horečně přemýšlet, co bych mohl navrhnout, ale nedostanu se daleko, protože dojde až těsně ke mně. „Co kdybych Vám dala ještě jednu šanci a ohodnotila Vaše jazykové dovednost i… v jiných oblastech?“ Olízne si rty, a pomalu se ke mně nakloní, čímž mi umožní vidět téměř vše. Možná bych mohl zahlédnout i mašličku u jejích kalhotek. Zároveň položila ruce na opěradla mé židle, čímž mne de facto uvěznila na jednom místě. Než ze sebe něco vykoktám, ovane mne její parfém a vzápětí ucítím i její rty.

Sedá si mi na klín a začíná mě líbat. Tře se o mě celým tělem. Oba víme, o co jde, a tak už se ani neostýchám a rukama kopíruji její v sukni stísněný zadek. Je sice měkčí a rozměrnější, než u mladých holek, ale to na jeho rajcovnosti neubírá. Po jejích bocích pospíchám ke kozám, která se jí zvedají vzrušených dechem. Zasyčím překvapením, když mi vjede jazykem do ucha. Zaznamenám její ruku, která už zápasí s páskem a hledá nejkratší cestu k tomu, co mi doufám zajistí setrvání ve škole. Když ho najde, přesune se dolů a konečně mi ho vezme do pusy. Dívá se na střídačku na mě a na moje už tvrdé péro. Má dost co dělat, aby si nevyrazila zuby, jak vášnivě mě kouří. Zase mi běhá mráz po zádech a dělá mi to neuvěřitelně dobře. Najednou přestane, což mě vůbec nepotěší, ale hned si to napraví rozepnutím její halenky a v zápětí i podprsenky, ze které se doslova vyvalí objemné čtyřky. Jak jsou pevné! Vezme ho mezi ně a drží, abych si mohl zajezdit. Její dudy rozmazávají moje kapičky touhy a krásně se lesknou…

Určitě se jí to taky líbí, protože si zároveň mne bradavky a celá zčervená v obličeji. V tom zazvoní telefon a ona se vyděšeně vrhne ke stolu, aby ho zvedla. Sedne si při tom na stůl a snaží se, aby její hlas zněl pokud možno normálně, což se jí rozhodnu výrazně ztížit tím, že se jí rozhodnu ošukat. I se sluchátkem v ruce jí položím na stůl, vytáhnu sukni a i přes její němé protesty odsunu střed kalhotek. Ona při tom cosi zmateně vykládá do telefonu, neustále se ptá a opravuje, protože jí musí znervózňovat fakt, že se k její odhalené kundičce blíží můj klacek.

„Ne, ne, pane kolego, ještě nejsem ho-hoootová,… …Ano, ro-zu-mím, v pořád-kuuu, pane kolego, …“ Její hlas se třese, protože se třese celé její tělo, do kterého dlouze přirážím. Pokládá telefon a spěšně mi říká, že si musíme pospíšit.

Otočím ji, zvednu její nohy na svá ramena a než to rozjedu, oči mi sjedou přesně na její kundičku. Je to pravá zrzka! Klín má sice zarostlý, ale precizně upravený do přesného trojúhelníku. Zrzavou prcinku si tedy budu muset pořádně užít. Zašátrám rukou v jejím klíně a pomalým přejížděním v její puklině najdu klitoris. Zalapá po dechu: „Anooo….ach…prosím…tam, tam…“
Využiju toho a začnu pracovat na své zkoušce: „A dostanu alespoň dvojku, když se tak hezky snažím?“
Pokládám drzé otázky a stupňuji tvrdost mých zásunů. Chytne si svoje nalité kozy a chraptivě odpovídá:
„Jestli mi to neuděláš pořádně, tak letíš. A zatím jsi toho moc nepředvedl…“
„A co bych Vám měl udělat?“ chci slyšet.
„Pořádně mě vomrdat, to ti nařizuji jako tvoje zkoušející!“

Víc nepotřebuji slyšet. Vystoupím z ní, otočím ji prdelkou k sobě, rukama roztáhnu půlky a ústy se přisaju k její pičce. Je měkká a šokuje mne, jak je vlastně velká. Je promazaná ženskou šťávou. Zhluboka se napiju, přičemž jí ještě prohrábnu její rezavé chloupky. Narovnám se a zase jí ho tam vrazím. Plácnu jí přes zadek, až se objeví obrys mé dlaně. Vyjekne leknutím a snad instinktivně se snaží ucuknout před další, a proto si její vlasy omotám kolem zápěstí a začnu ji naposledy šukat. Mrdám jí naprosto bezohledně a chci se jen udělat, a proto mě překvapí, jak se jí začne stahovat a doslova mě vtahuje dovnitř. Všímám si, jak mi vychází vstříc a vůbec se nenechá zahanbit v tvrdosti. „Ano, jo, takhle to chci, já už asi budu, pospěš si“
Zatlačím jí na záda, abych jí znehybnil na desce stolu a jako bych jí chtěl přibít, zatloukám jí do prcinky svůj kůl. „Pojď, dělej, udělej se, můžeš klidně dovnitř,….

Tahle informace mi v rozhoupaných koulích otevře stavidla a už se to jde ven. Jenže já to chci vidět. Po prvním stahu ho vyndám a postříkám jí její rudé vlasy, záda i prdelku. Moje mrdka z ní stéká a rozpíjí se na bílých papírech a deskách, co má rozložené po stole. Škodolibě jí na to neupozorním a oblékám se. Ona mi píše do indexu „výborně“ a na jejím rukopise je lehce znát, co právě prožila. Nashle.
A teď půjdu „udělat“ další zkoušku. Paní profesorka o patro níž snad bude mít také pochopení pro mladého člověka…